usvědčený

Slovo "usvědčený" je příčestí trpné od slovesa "usvědčit", které znamená prokázat někomu vinu nebo prokázat, že někdo lhal. Často se používá v právním kontextu, kdy je někdo usvědčen z trestného činu na základě důkazů. Příklad: "Obžalovaný byl usvědčen z krádeže na základě svědeckých výpovědí a fyzických důkazů." V širším smyslu může "usvědčený" znamenat prokázání nepravdivosti nebo lživosti něčího tvrzení nebo chování. Příklad: "Politik byl usvědčen z lži poté, co jeho prohlášení bylo porovnáno s fakty." Slovo se používá k vyjádření toho, že důkazy nebo fakta prokázaly něčí vinu nebo nepravdivost.