korpuskulární

Slovo "korpuskulární" pochází z latinského "corpusculum," což znamená "malé těleso" nebo "částice." V českém jazyce se používá zejména ve fyzice a souvisí s teorií, která popisuje světlo a jiné formy elektromagnetického záření jako proudy částic, nazývaných fotony nebo korpuskule. Korpuskulární teorie světla předpokládá, že světlo se skládá z malých částic, které se pohybují prostorem. Tato teorie byla historicky alternativou k vlnové teorii světla, která popisuje světlo jako vlnění. Dnes víme, že světlo má duální povahu - vykazuje jak vlastnosti částic (korpuskulární), tak vlastnosti vlnění (vlnové). Termín "korpuskulární" se tedy používá k popisu jevů nebo vlastností, které souvisí s částicovou povahou látek nebo záření.