druid

Slovo "druid" označuje člena starověké keltské kněžské třídy v Evropě, zejména v Británii, Irsku a Galii. Druidové byli uctíváni pro své znalosti přírody, magie a duchovních praktik. Byli také poradci králů a vůdců a hráli důležitou roli v keltském náboženství a kultuře. Druidové byli známí pro své hluboké porozumění přírodě a jejich schopnost komunikovat se zvířaty a rostlinami. Byli také zruční v léčení a věštění. Jejich praktiky zahrnovaly rituály, oběti a jiné duchovní aktivity. Termín "druid" pochází z keltského slova "druis," které znamená "moudrý" nebo "vědoucí." Dnes se termín "druid" používá také k označení lidí, kteří praktikují moderní formy druidismu, které jsou inspirovány starověkými keltskými praktikami.