blahořečený

Slovo "blahořečený" je titul používaný v katolické církvi pro označení osoby, která byla prohlášena za blahoslavenou. Jedná se o krok na cestě k případnému prohlášení za svatého. Proces blahořečení a svatořečení zahrnuje několik kroků a ověření zázraků připisovaných přímluvě dané osoby. Osoba, která je prohlášena za blahořečenou, je považována za vzor křesťanského života a je uctívána věřícími. Titul "blahořečený" se často používá před jménem osoby, například "Blahořečený Jan Pavel II.". Proces blahořečení obvykle začíná po smrti dané osoby a zahrnuje vyšetřování jejího života, ověření jejího heroického ctností a ověření zázraku připisovaného její přímluvě. Pokud je proces úspěšný, je osoba prohlášena za blahoslavenou a může být uctívána v určitém regionu nebo komunitě. Blahořečení je významný krok na cestě k svatořečení, ale není konečným cílem. Osoba musí být dále ověřena a musí být prokázán další zázrak po jejím blahořečení, aby mohla být prohlášena za svatou.