akméismus

Akméismus je literární směr, který vznikl v Rusku na počátku 20. století jako reakce na symbolismus. Termín "akméismus" pochází z řeckého slova "akmē", což znamená "vrchol" nebo "špička". Akméisté se snažili oprostit od symbolistické mystiky a nejasnosti a zaměřili se na jasný, přesný a konkrétní jazyk. Chtěli se soustředit na realitu a každodenní život, místo aby se zabývali abstraktními nebo metafyzickými tématy. Mezi hlavní představitele akméismu patřili ruští básníci jako Nikolaj Gumiljov, Osip Mandelštam a Anna Achmatovová. Tito autoři se snažili vytvořit nový druh poezie, která by byla jasná, srozumitelná a blízká reálnému životu. Akméismus měl určitý vliv na ruskou literaturu, ale jako samostatný směr neměl dlouhého trvání. Mnozí z jeho představitelů byli perzekvováni sovětským režimem a jejich díla byla často cenzurována nebo zakázána. Přesto zůstává akméismus důležitou součástí ruské literární historie a jeho vliv lze vidět v dílech mnoha pozdějších autorů.