časování

"Časování" je termín používaný v lingvistice a gramatice. Odkazuje na proces, při kterém se sloveso mění podle času, osoby, čísla a způsobu, aby vyjádřilo různé významy a souvislosti ve větě. V češtině se časování používá k vyjádření různých časů (přítomný, minulý, budoucí), osob (já, ty, on/ona/ono, my, vy, oni/ony), čísel (jednotné a množné) a způsobů (oznamovací, rozkazovací, podmiňovací). Příklad: Sloveso "jít" se časuje takto: - Já jdu (přítomný čas, 1. osoba jednotného čísla) - Ty jdeš (přítomný čas, 2. osoba jednotného čísla) - On/ona/ono jde (přítomný čas, 3. osoba jednotného čísla) - My jdeme (přítomný čas, 1. osoba množného čísla) - Vy jdete (přítomný čas, 2. osoba množného čísla) - Oni/ony jdou (přítomný čas, 3. osoba množného čísla) A tak dále pro různé časy a způsoby. Časování je důležitou součástí gramatiky mnoha jazyků, včetně češtiny, a umožňuje vyjádřit nuance a souvislosti ve větách.